Kapacita elektrického obvodu význam a měření – průvodce

Kapacita elektrického obvodu určuje schopnost uchovávat elektrický náboj, což je klíčové pro správnou funkci mnoha zařízení. Základními veličinami jsou kapacita vodiče a kapacita kondenzátoru, přičemž obě mají přesně definované jednotky i vzorce pro výpočet. Správné měření kapacity pomáhá předcházet poruchám a optimalizovat elektrické obvody.

Co je elektrická kapacita a její význam v obvodech

Elektrická kapacita vyjadřuje schopnost elektrického obvodu akumulovat elektrický náboj a měří se v jednotkách farad (F), přičemž její značka je C. Kapacita určuje množství náboje Q (v coulombech), které vodič nebo kondenzátor uchová při daném elektrickém napětí U (ve voltech), přičemž platí vztah:

C = Q / U

Kapacita vodiče nebo kondenzátoru tedy vyjadřuje poměr mezi uloženým nábojem a napětím mezi jeho částmi.

Význam kapacity v elektrických obvodech spočívá v tom, že kondenzátory blokují stejnosměrný proud (DC) a zároveň umožňují průchod střídavého proudu (AC). Tento princip se využívá například ve filtračních obvodech, oddělovacích sítích a ladicích obvodech, kde kapacita ovlivňuje frekvenční charakteristiky a fázový posun signálu.

Co je to elektrická kapacita a jak ji měřit

Kapacita vodiče závisí na jeho geometrii a dielektriku mezi částmi vodiče. U kondenzátorů se kapacita určuje podle vzorce:

C = ε · (A / d)

kde ε je permitivita dielektrika (součin permitivity vakua ε₀ ≈ 8,854·10⁻¹² F/m a relativní permitivity εr materiálu), A je plocha elektrod v metrech čtverečních a d je vzdálenost mezi deskami v metrech. Zvýšení kapacity lze dosáhnout zvětšením plochy elektrod, zmenšením vzdálenosti mezi nimi nebo použitím dielektrika s vyšší relativní permitivitou εr.

Jednotka kapacity je stejná pro vodiče i kondenzátory – farad (F), přičemž v praxi se běžně používají menší jednotky:

• mikrofarad (µF = 10⁻⁶ F)
• nanofarad (nF = 10⁻⁹ F)
• pikofarad (pF = 10⁻¹² F)

Například kondenzátor s kapacitou 100 µF při napětí 10 V uchová náboj 0,001 C (Q = 100·10⁻⁶ F · 10 V).

Měření kapacity se provádí kapacitním měřičem nebo digitálním multimetrem s funkcí měření kapacity. Přesné měření je důležité pro kontrolu kondenzátorů v obvodech, detekci poškození (například zkrat nebo přerušení) a ověření správné hodnoty před instalací.

• Kapacita vodiče závisí na jeho rozměrech a vlastnostech izolace
• Kapacita kondenzátoru se určuje podle plochy elektrod a vzdálenosti mezi nimi
• Jednotka kapacity je farad (F), běžně se používají µF, nF a pF

„Kapacita je základní parametr, který ovlivňuje chování obvodů zejména při střídavém proudu,“ vysvětluje odborník na elektrotechniku Ing. Petr Novák.

Tip: Častou chybou je zaměňování kapacity za odpor. Kapacita nezpůsobuje odpor stejnosměrnému proudu, ale ovlivňuje fázový posun a průchod střídavého proudu. Při měření kapacity je třeba zajistit odpojení kondenzátoru od obvodu, aby nedošlo k nepřesnostem způsobeným parazitními prvky.

Pro koho je měření kapacity vhodné: Pro elektrikáře a techniky při diagnostice a opravách elektronických zařízení.

Pro koho není vhodné: Pro laiky bez znalosti elektrotechniky, protože nesprávné měření může poškodit přístroje nebo vést k chybným závěrům.

Vzorec a fyzikální princip výpočtu kapacity

Kapacita elektrického obvodu je fyzikální veličina, která popisuje schopnost vodiče nebo kondenzátoru akumulovat elektrický náboj při daném napětí. Pro přesný výpočet kapacity se používají specifické vzorce, které zohledňují geometrii vodičů a vlastnosti dielektrika mezi nimi. Následující části vysvětlí základní rovnice a význam permitivity ve vztahu k elektrické kapacitě.

Jak se vypočítá kapacita kondenzátoru?

Kapacita kondenzátoru se definuje vzorcem C = ε · (A / d), kde C je kapacita v jednotkách farad (F), A je plocha elektrod v metrech čtverečních (m²) a d vzdálenost mezi elektrodami v metrech (m). Permitivitou ε se rozumí součin permitivity vakua ε₀ a relativní permitivity dielektrika εr, tedy ε = ε₀ · εr. Konstantní hodnota permitivity vakua ε₀ je 8,854×10⁻¹² faradů na metr (F/m). Tento vztah ukazuje, že kapacita kondenzátoru je přímo úměrná ploše elektrod a nepřímo úměrná vzdálenosti mezi nimi.

Základní vzorec kapacity vodiče lze také vyjádřit jako C = Q / U, kde Q představuje náboj v coulombech a U napětí v voltech. Kapacita značka v elektrotechnice je obvykle písmeno C. Tento vzorec a jeho aplikace tvoří základ pro návrh a měření kapacity elektrických obvodů. Podrobnější informace lze nalézt například na stránce Wikipedia Kapacita (elektrotechnika).

Co je permitivita dielektrika a jak ovlivňuje kapacitu?

Permitivitou dielektrika rozumíme schopnost materiálu mezi elektrodami kondenzátoru ovlivňovat elektrické pole a tím i celkovou kapacitu. Relativní permitivita εr je bezrozměrná veličina charakterizující konkrétní dielektrikum, například vzduch má εr přibližně 1, zatímco keramika může mít hodnoty přes 1000. Vyšší relativní permitivita znamená, že dielektrikum umožňuje lepší akumulaci náboje při stejných geometrických parametrech, tedy zvětšuje kapacitu kondenzátoru.

Dielektrikum s vyšší permitivitou snižuje elektrické pole mezi elektrodami, což vede k větší kapacitě. Proto volba materiálu dielektrika zásadně ovlivňuje výkon a parametry kondenzátorů v elektrických obvodech. Tento vztah je klíčový pro pochopení významu kapacity v elektrických obvodech a jejího správného měření.

Shrnutí významu permitivity:

• Permitivitou ε je součin permitivity vakua ε₀ a relativní permitivity εr
• Vyšší εr zvyšuje kapacitu kondenzátoru při stejné ploše a vzdálenosti
• Permititivita dielektrika určuje efektivitu akumulace náboje mezi elektrodami

Tato fyzikální podstata kapacity je zásadní pro návrh i měření elektrických obvodů s kondenzátory.

Více informací k tématu najdete v oficiálním zdroji: Wikipedie.

Faktory ovlivňující kapacitu kondenzátoru

Kapacita elektrického obvodu, konkrétně kondenzátoru, závisí na přesně definovaných parametrech konstrukce a materiálu, které určují jeho schopnost akumulovat elektrický náboj. Porozumění těmto faktorům umožňuje správný výběr kondenzátoru a efektivní využití v konkrétních elektrických zapojeních.

Jaké faktory ovlivňují kapacitu kondenzátoru?

Kapacita kondenzátoru (C) je přímo úměrná ploše elektrod (S) a permitivitě dielektrika (ε), zatímco nepřímo úměrná vzdálenosti mezi elektrodami (d). Tento vztah vyjadřuje vzorec C = ε · (S / d), kde ε = ε₀ · εr, přičemž ε₀ je permitivita vakua (8,854 × 10⁻¹² F/m) a εr relativní permitivita dielektrického materiálu. Zvýšení plochy elektrod o 10 % tedy zvýší kapacitu o stejných 10 %, zatímco zdvojnásobení vzdálenosti mezi deskami kapacitu sníží na polovinu. Relativní permitivita dielektrika se u běžných materiálů pohybuje od 2 (vzduch) až po několik stovek (keramika, tantal), což znamená, že použití dielektrika s vyšší εr může kapacitu zvýšit až stonásobně oproti vzduchu. Jednotkou kapacity je farad (F), přičemž v praxi se běžně používají mikrofarady (µF = 10⁻⁶ F), nanofarady (nF = 10⁻⁹ F) a pikofarady (pF = 10⁻¹² F). V elektrotechnice se kapacita značí písmenem C.

Proč mají elektrolytické kondenzátory vysokou kapacitu?

Elektrolytické kondenzátory dosahují vysokých kapacit díky extrémně velké efektivní ploše elektrod, kterou zajišťuje porézní struktura hliníkové fólie anodové vrstvy. Současně mají velmi tenkou vrstvu dielektrika (oxid hliníku) o tloušťce řádově jednotek nanometrů, což výrazně zvyšuje hodnotu kapacity podle vzorce C = ε · (S / d). Typické kapacity elektrolytických kondenzátorů se pohybují od jednotek mikrofaradů (například 1 µF) až po několik tisíc mikrofaradů (několik milifaradů), což je řádově 10⁻⁶ až 10⁻³ F, tedy mnohonásobně více než u keramických kondenzátorů stejné fyzické velikosti. Tento typ kondenzátoru je vhodný pro aplikace vyžadující vysokou kapacitu na malém prostoru, například v napájecích zdrojích, avšak není vhodný pro vysokofrekvenční obvody kvůli vyšším ztrátám a nestabilitě kapacity při teplotních změnách.

Tip: Častou chybou je použití elektrolytického kondenzátoru v kmitočtově citlivých obvodech, kde je potřeba stabilní kapacita a nízké ztráty. V těchto případech doporučuji volit keramické nebo fóliové kondenzátory s nízkým ekvivalentním sériovým odporem (ESR).

Další faktory ovlivňující kapacitu v elektrických obvodech

Kapacita vodičů a součástek v obvodech závisí také na jejich tvaru a okolním prostředí. Například izolovaná vodivá koule má kapacitu přímo úměrnou jejímu poloměru a permitivitě vakua, zatímco kapacita válcového kondenzátoru závisí na poloměrech vodičů, délce a permitivitě dielektrika. V reálných elektrických obvodech se navíc objevují parazitní kapacity mezi vodiči, plošnými spoji, vinutími a konektory, které mohou ovlivnit chování obvodu zejména při frekvencích nad stovky kilohertzů. Tyto parazitní kapacity bývají v řádu pikofaradů až nanofaradů a je třeba je zohlednit při návrhu vysokofrekvenčních a přesných analogových obvodů.

Pro koho se vysoká kapacita hodí a pro koho ne?

Elektrolytické kondenzátory s vysokou kapacitou jsou ideální pro filtrační a vyhlazovací aplikace v napájecích zdrojích, kde je potřeba akumulovat velké množství náboje při nízkých frekvencích. Naopak nejsou vhodné pro vysokofrekvenční obvody, oscilátory nebo přesné měřící přístroje, kde je potřeba stabilní kapacita, nízký ESR a minimální ztráty. Pro tyto aplikace se doporučují keramické, fóliové nebo tantalové kondenzátory s přesně definovanými parametry.

Tip: Při výběru kondenzátoru vždy zkontrolujte nejen kapacitu, ale i jmenovité napětí, teplotní rozsah, ESR a frekvenční charakteristiky, aby odpovídaly požadavkům konkrétního elektrického obvodu.

Praktické metody měření kapacity v elektrických obvodech

Praktické měření kapacity v elektrických obvodech vyžaduje nejen správné nástroje, ale i přesný postup a kontrolu okolních podmínek. Následující podsekce představují základní kroky a doporučení pro spolehlivý výsledek.

Příprava měření

Před samotným měřením kapacity kondenzátoru je nezbytné odpojit součástku od obvodu, aby nedošlo k ovlivnění výsledku proudy z okolních prvků. Digitální multimetr, který často slouží jako nástroj pro měření kapacity, je třeba správně nastavit na režim měření kapacity. Správná příprava zajišťuje, že měření bude relevantní a přesné.

1. Odpojení kondenzátoru – zajistěte, aby byl kondenzátor izolovaný od obvodu.
2. Nastavení digitálního multimetru – zvolte funkci měření kapacity podle návodu přístroje.
3. Připojení měřicích kabelů – pečlivě připojte kabely k vývodům kondenzátoru.

Metody měření a přesnost

Laboratorní měření kapacity kondenzátorů dosahují vysoké přesnosti, často v řádu pikofaradů (pF), což je jednotka kapacity používaná pro velmi malé hodnoty. Přesnost měření závisí na metodě a přístrojovém vybavení. Profesionální přístroje využívají metody jako je mostové měření nebo frekvenční analýza, které minimalizují chyby způsobené parazitními kapacitami. V hobby podmínkách je digitální multimetr nejběžnější nástroj, ale jeho přesnost může být omezena frekvencí měření a kvalitou přístroje.

Vliv teploty a frekvence na měření

Parametry jako teplota a frekvence měření významně ovlivňují výslednou hodnotu kapacity kondenzátoru. Kapacita vodiče nebo kondenzátoru se může měnit s teplotou, proto je vhodné provádět měření při standardní laboratorní teplotě kolem 20 °C. Frekvence měření rovněž ovlivňuje kapacitu, protože kapacita kondenzátoru závisí na elektrických vlastnostech materiálů a jejich odezvě na střídavý proud. Proto pro správné měření je důležité znát frekvenci použitého signálu a případně ji přizpůsobit charakteru měřené součástky. Kontrola těchto faktorů zvyšuje spolehlivost a opakovatelnost naměřených hodnot.

Jak se značí kapacita a v jakých jednotkách se udává

Kapacita elektrického obvodu se v elektrotechnice označuje symbolem C, což vychází z anglického slova „capacity“. Jednotkou kapacity je farad (F), pojmenovaná po fyzikovi Michaelu Faradayovi, který významně přispěl k rozvoji elektrostatiky. Farad je základní jednotkou kapacity, ale v praxi se používají častěji jeho dílčí jednotky kvůli velmi vysokým hodnotám, které farad představuje.

Jak se značí kapacita v elektrotechnice

Jednotka	Značka	Hodnota v faradech (F)
Mikrofarad	µF	1 µF = 10⁻⁶ F
Nanofarad	nF	1 nF = 10⁻⁹ F
Pikofarad	pF	1 pF = 10⁻¹² F

Na kondenzátorech bývá kapacita označena přímo číslem následovaným značkou jednotky, například 100 µF, nebo zkratkou C u schémat. Pro správné měření kapacity je tedy nutné znát tuto jednotku kapacity kondenzátoru a její symboliku.

Tip: Kapacita vodiče nebo kondenzátoru se určuje podle vzorce C = Q / U, kde Q je náboj a U napětí mezi vodiči. Tento základní vztah vysvětluje význam kapacity v elektrickém obvodu a její měření.

Zapojení kondenzátorů a výsledná kapacita obvodu

Paralelní a sériové zapojení kondenzátorů ovlivňuje výslednou kapacitu elektrického obvodu zásadním způsobem. Kapacita se v elektrotechnice značí písmenem C a její jednotkou je farad (F). Při paralelním zapojení kondenzátorů se výsledná kapacita obvodu vypočítá jako součet jednotlivých kapacit podle vzorce:

• Cz = C1 + C2 + C3 + …

To znamená, že celková kapacita roste s přidáváním dalších kondenzátorů v paralelním zapojení. Například dva kondenzátory o kapacitách 4 µF a 6 µF v paralelu dají výslednou kapacitu 10 µF.

Naopak při sériovém zapojení kondenzátorů se výsledná kapacita určuje z recipročních hodnot kapacit jednotlivých kondenzátorů podle vzorce:

• 1/Cz = 1/C1 + 1/C2 + 1/C3 + …

Pro dva kondenzátory platí jednodušší vzorec:

• Cz = (C1 · C2) / (C1 + C2)

Například při sériovém zapojení kondenzátorů 4 µF a 6 µF vyjde celková kapacita přibližně 2,4 µF.

Jak se definuje kapacita v elektrickém obvodu

Kapacita elektrického obvodu představuje schopnost kondenzátoru uchovávat elektrický náboj. Při měření kapacity elektrického obvodu se používají speciální přístroje, které vyhodnocují tento parametr podle změřeného náboje a napětí.

Vliv teploty a frekvence na kapacitu a měření

Teplota výrazně ovlivňuje kapacitu kondenzátoru, protože změny v dielektriku způsobují roztažení nebo změnu jeho vlastností. Zvýšení teploty o 10 °C může změnit kapacitu až o 2-5 %, což je důležité při přesném měření. Frekvence signálu během měření také je zásadní – s rostoucí frekvencí se zdánlivá kapacita kondenzátoru obvykle snižuje kvůli ztrátám a induktivním efektům.

Při měření kapacity elektrického kondenzátoru doporučuji udržovat stabilní teplotu a zvolit frekvenci odpovídající reálnému provozu obvodu. Měření bez kontroly těchto parametrů může vést k nepřesným výsledkům, které neodpovídají skutečné kapacitě vodiče či kondenzátoru.

• Teplota ovlivňuje měřenou kapacitu kondenzátoru změnou dielektrických vlastností
• Frekvence měřícího signálu ovlivňuje výslednou kapacitu kondenzátoru kvůli ztrátám
• Kapacita vodiče vzorec i kapacita kondenzátoru vzorec se vztahují k ideálním podmínkám, které teplota a frekvence modifikují

Praktický návod na měření kapacity kondenzátoru

Pro správné měření kapacity elektrického kondenzátoru sledujte teplotu okolí a použijte měřicí přístroj pracující na frekvenci podobné provozní frekvenci. Jednotka kapacity je farad (F), značka kapacity je C, a přesnost měření závisí na stabilitě těchto parametrů.

Chyby a doporučení při měření kapacity

Při měření kapacity elektrického obvodu patří mezi nejčastější chyby nedostatečné odpojení kondenzátoru od zbytku obvodu. Pokud kondenzátor zůstane připojený, výsledná hodnota může být zkreslena vlivem paralelních nebo sériových součástek, což vede k nadhodnocení nebo podhodnocení skutečné kapacity. Parazitní kapacity vznikají také vlivem měřicích vodičů, měřicího přístroje a okolních kovových částí, které mohou přidat až několik pikofaradů (pF) k naměřené hodnotě, což je kritické zejména u kondenzátorů s kapacitou v řádu pF až nF.

Dalším častým zdrojem nepřesnosti je nesprávné nastavení měřicího přístroje. Volba nevhodného rozsahu kapacity nebo zapomenutí kalibrace může způsobit chyby přesahující 5 % měřené hodnoty. Při měření kapacity kondenzátoru je proto nezbytné nastavit rozsah odpovídající očekávané kapacitě, například mikrofarady (µF) pro elektrolytické kondenzátory nebo pikofarady (pF) pro keramické. Přístroj by měl být pravidelně kalibrován podle výrobce, aby se minimalizovalo driftování měřicích parametrů.

Správný postup měření kapacity zahrnuje:

• Odpojení kondenzátoru z obvodu, aby se eliminoval vliv okolních součástek a parazitních kapacit.
• Minimalizaci délky měřicích vodičů na méně než 10 cm a jejich pečlivé uspořádání, aby se snížil vliv indukčnosti a kapacity vodičů.
• Nastavení měřicího přístroje na vhodný rozsah kapacity a správnou jednotku (farad, značka F, případně µF, nF, pF).
• Kalibraci přístroje před měřením, zejména pokud je přístroj delší dobu nepoužívaný nebo po výměně baterií.

Tip: Častou chybou je měření kapacity kondenzátorů přímo v zapojeném obvodu bez odpojení, což může vést k nepřesnostem přesahujícím 20 %. Pro přesné výsledky doporučuji vždy kondenzátor vyjmout a měřit samostatně.

Pro koho se to hodí: Tento postup je vhodný pro diagnostiku a ověřování kondenzátorů v elektronických zařízeních, kde je kapacita klíčová pro správnou funkci obvodu.

Pro koho NE: Měření kapacity přímo v zapojeném obvodu bez odpojení kondenzátoru se nedoporučuje u vysokofrekvenčních a citlivých analogových obvodů, kde parazitní kapacity výrazně zkreslují výsledky.

Časté dotazy (FAQ) o kapacitě elektrického obvodu

Otázka: Co je elektrická kapacita a jak se měří?

Elektrická kapacita je schopnost akumulovat elektrický náboj, vyjadřuje se značkou C a měří se ve faradech (F). Pro měření kapacity kondenzátoru se používá digitální multimetr s funkcí kapacitního měření, který dokáže zobrazit hodnoty v mikrofaradech (µF) až pikofaradech (pF).

Otázka: Jak se vypočítá kapacita kondenzátoru?

Kapacita kondenzátoru se vypočítá podle vzorce C = Q / U, kde Q je elektrický náboj v coulombech a U napětí v voltech. Další základní vzorec je C = ε · (A / d), kde ε je permitivita dielektrika, A plocha elektrod a d vzdálenost mezi nimi.

Otázka: Jaké jednotky se používají pro kapacitu?

Základní jednotkou je farad (F), avšak v praxi se častěji používají násobky mikrofarad (µF = 10⁻⁶ F), nanofarad (nF = 10⁻⁹ F) a pikofarad (pF = 10⁻¹² F). Pro kapacitu vodiče platí stejné jednotky jako pro kondenzátor.

Otázka: Jak zapojit kondenzátory pro zvýšení kapacity?

Paralelním zapojením se kapacity sčítají přímo (Cz = C1 + C2 + …), zatímco sériovým zapojením platí vzorec 1/Cz = 1/C1 + 1/C2 + …, což snižuje výslednou kapacitu.

Otázka: Jak teplota ovlivňuje měření kapacity?

Teplota může změnit kapacitu kondenzátoru o 2-5 %, proto se měření doporučuje provádět při stabilní teplotě kolem 20 °C, aby výsledky byly přesné.

Otázka: Proč je důležitá permitivita dielektrika?

Permititivita dielektrika určuje, jak velký elektrický náboj může kondenzátor uložit; vyšší relativní permitivita εr zvyšuje kapacitu až několikanásobně.

Otázka: Jak se značí kapacita na kondenzátorech?

Kapacita se značí symbolem C a hodnotou v µF, nF nebo pF, často s tolerancí ±5-20 % uvedenou na obalu.

Otázka: Jaká je přesnost měření kapacity?

Přesnost závisí na přístroji; běžné multimetry mají přesnost kolem 1 %, laboratorní přístroje dosahují přesnosti v řádu pikofaradů.

Otázka: Co je parazitní kapacita a jak ovlivňuje měření?

Parazitní kapacita vzniká mezi vodiči a okolními objekty, zkresluje měření a může přidávat několik pikofaradů; minimalizuje se správným měřením a zapojením.

Otázka: Jak poznat, že kondenzátor má správnou kapacitu?

Naměřená kapacita by měla odpovídat nominální hodnotě s tolerancí výrobce, obvykle ±5-20 % podle typu kondenzátoru.

Otázka: Jak se určuje kapacita vodiče v elektrickém obvodu?

Kapacita vodiče závisí na jeho geometrii a okolí, například kapacita izolované kovové koule je C = 4πε₀r, kde r je poloměr vodiče.

Otázka: Jaký je význam kapacity v praktických obvodech?

Kapacita ovlivňuje časové konstanty, filtraci signálů a stabilitu obvodů, umožňuje akumulovat energii a ovlivňuje průběh napětí.

Otázka: Jaké chyby se nejčastěji dělají při měření kapacity?

Časté chyby jsou měření kondenzátoru bez odpojení z obvodu, nesprávné nastavení přístroje a ignorování parazitních kapacit.

Otázka: Jak správně měřit kapacitu kondenzátoru?

Odpojte kondenzátor z obvodu, nastavte multimetr na měření kapacity, připojte hroty ke svorkám a odečtěte hodnotu, aby se zabránilo vlivu okolních prvků.

Otázka: Jak se kapacita mění s frekvencí měření?

S rostoucí frekvencí může kapacita vykazovat pokles kvůli dielektrickým ztrátám a parazitním jevům, proto je důležité frekvenci měření zohlednit.

Otázka: Jaké typy kondenzátorů existují a jak se liší v kapacitě?

Elektrolytické kondenzátory mají kapacity od mikrofaradů po tisíce mikrofaradů, keramické a foliové z pF do stovek µF, superkondenzátory dosahují kapacit řádu faradů.

Otázka: Co znamená vzorec C = ε · (A / d)?

Vzorec popisuje kapacitu deskového kondenzátoru, kde ε je permitivita dielektrika, A je plocha elektrod a d vzdálenost mezi elektrodami.

Otázka: Proč je důležité znát kapacitu vodiče?

Kapacita vodiče může ovlivnit chování vysokofrekvenčních obvodů a způsobovat parazitní efekty, které snižují kvalitu signálu.

Otázka: Jak je definována permitivita dielektrika?

Permititivita je součin permitivity vakua (ε₀ ≈ 8,85·10⁻¹² F/m) a relativní permitivity εr dielektrika, ovlivňuje elektrickou kapacitu kondenzátoru.

Otázka: Jak se měří kapacita v laboratorních podmínkách?

Používají se přesné kapacitní mosty a LCR metry, které měří kapacitu s přesností v řádu pikofaradů za řízených teplotních a frekvenčních podmínek.