O bavlně lze směle říct, že je jednou z nejdůležitějších zemědělských plodin. Její vlákno totiž tvoří základ téměř poloviny veškerého textilu, jenž se na světě vyrábí. Pro pěstování bavlny jsou zapotřebí specifické klimatické podmínky a péče. Od semínka k vláknu projde bavlna celou řadou fází. Které to jsou?
Bavlna jako plodina vyžaduje dostatek tepla a světla. Ke svému zdárnému růstu potřebuje dlouhé období bez chladných dní a mrazů – minimálnš 175 až 225 dní. Není proto divu, že ideální podmínky pro svůj růst nachází v subtropických a tropických oblastech Číny, Indie, USA či Pákistánu. Dařit se jí bude v odvodněné, hlinité půdě, do níž se semena sejí zpravidla na jaře, kdy její teplota dosahuje alespoň 15 °C.
Po vyklíčení ze semene rostlina rychle roste a začne vytvářet keřík. Zde nastává kritická fáze jejího pěstování, protože bavlník vyžaduje poměrně hodně vody. Během období sucha je třeba ho intenzívně zavlažovat. Konvenční bavlna tudíž patří k plodinám s nevyšší spotřebou vody, mající negativní enviromentální vliv na přírodu. Při konvenčním pěstování se bavlníky ošetřují proti škůdcům chemickými pesticidy a pro rychlejší a bohatší růst zase syntetickými hnojivy. V případě organické bavlny je tento postup vynechán a místo chemikálií se používá kompost, metody střídání plodin a kontroly výskytu škůdců.
Po 60 až 85 dnech po vyklíčení nasazují bavlník krémově bílé až žluté květy, které druhý den zrůžoví a poté opadnou. Na jejich místě se začnou tvořit zelené tobolky s bavlněným vláknem a semeny uvnitř. Tobolky zrají asi 50 až 70 dní.
Když nadejde čas zrání, tobolky prasknou a objeví se měkké chmýří, což jsou v podstatě bílé chumáče bavlny. V konvenčním zemědělství se před sklizní používají chemické defolianty, jež způsobí opad listů. Cílem je snadnější mechanická sklizeň. Pochopitelně ale s negativním dopadem na životní prostředí.
Sběr bavlny může být ruční. Ten převažuje v rozvojových zemích. Jeho výhodou je šetrnost k bavlněnému vláknu. Rychlejší je ovšem strojový sběr, jehož nevýhodou je však zachycování nečistot.
Surová bavlna se musí dopravit do odzňovačky, která ji zbaví semen, listů a nečistoty. Dochází k oddělení vlákna od semen. I semena dále nacházejí uplatnění jako surovina pro výrobu bavlníkového oleje nebo jako krmivo pro zvířata.
Následně se takto připravená vlákna lisují do velkých a těžkých balíků, jež jsou připraveny k expedici do textilních továren. Tam se spřádají na přízi. Tímto je proces výroby bavlněného vlákna ukončen.

