Máme ji doma všichni. V tričku, kalhotech, ponožkách. V povlečení peřin i v šátku na krk. Těžko najdeme univerzálnější a smyslově příjemnější materiál, než je právě bavlna. Pojďme si něco říct o tomto, kdysi revolučním, textilním materiálu.
Řekli jsme revoluční? Protože první známky použití bavlny pro textilní vlákno se datují až 5 tisíc let před Kristem. Jako surovina zažívala vývoz už před naším letopočtem. Na svůj „boom“ však ale ještě musela počkat. Ten přišel hned na začátku 19. století. Pokud se ptáte, co se používalo do té doby, byla to vlna a konopí. Ty jsou totiž co do zpracování jednodušší než bavlna. Takže rozkvět bavlny začal až s rozmachem strojů, a tak mohly vzniknout první přádelny bavlny.
O jakou rostlinu tedy jde? Jedná se o keře, a to bavlník chlupatý a bavlník keřovitý. (latinsky Gosypium hirsutum, respektive babadense.) Bavlník chlupatý je ten hlavní zdroj materiálu.Pěstuje se skoro ve všech zemích, které jsou domovem bavlny.
Bavlník keřovitý zase slouží pro dražší druh bavlny. Je jemnější a cennější. Ale její podíl na „trhu s bavlnou“ je sotva desetinový. Klima této rostlině nejvíce vyhovuje v tropech, ale může růst i jinde na světě, kde je dostatečně teplo a neklesá tam teplota během roku nějak výrazněji pod bod mrazu.
S moderním rozmachem GMO (geneticky modifikovaný organismus) se bavlna nevyhnula zásahu do svého genetického materiálu. Naučili ji lépe zvládat škůdce a nepřízeň okolního prostředí. Díky tomu klesla spotřeba hnojiva a dalších chemických příměsí. No určitě to má i své negativní stránky. Ale to už záleží na každém jedinci, jak se staví ke genetickému upravování rostlin. To si rozhodněte sami. Je to mince, která má dvě strany.
Jestli si myslíte, že s bavlnou se pojí tučné zisky, tak to možná jen v některých částech světa, kde na to mají stroje a ruční produkce vlastně odpadla. Na východě, hlavně v Indii, se pěstuje bavlna hezky po staru. Nebo, spíše než postaru, by jsme měli použít slovo bez vybavení. Zasetí, vypěstování a sklizení probíhá rukama dělníků, farmářů, pro které je to jejich obživa. Cena poptávky je ale tak nejistá a práce tak nákladná, že farmáři bavlny jsou víceméně chudí. Tak je to ale v těchto končinách bohužel běžné. A i u bavlny platí, že ten, kdo kolem materiálu měl nejvíce práce, dostane vlastně nejméně.
Zamyšlení na závěr
Bavlna je velice příjemný materiál, vhodný pro alergiky, je prodyšný a dobře se nosí. Vzhlížíme k ní. Je takovým symbolem čistoty, pohodlí a ve svých 100% bavlněném obsahu i zárukou, že na sebe nedáváme alergenní umělý materiál.
Ale napadlo vás někdy, kde se vzalo to vlákno, které bylo potřeba ke vzniku vašeho trička? Co za příběh stojí za člověkem, který pro vás tu bavlnu natrhal holýma rukama, pokud nebyla zrovna natrhána strojově?
Bavlna
Dobrý den,
bohužel za velkoobchodní ceny neprodáváme, pouze koncovým spotřebitelům.
Fosur.cz
Dobrý den prodáváte velkoobchodní ceny děkuji